O škole

Vize a mise školy

V našich dětech zanecháváme otisk nejzákladnějších lidských hodnot.

Vize školy

Škola sama sebe definuje jako demokratickou se svobodnými prvky. To znamená, že hlavní odpovědnost za vzdělávání nesou děti samotné.

Vzdělávání ve škole je založené na vzájemném respektu, porozumění, ochotě se učit a tvořit společný prostor pro rozvíjení všech lidí. Dětem, rodičům a průvodcům dává pobyt ve škole smysl. Společně tvoříme společenství lidí, kteří jsou odvážní, zvídaví a moudří. Umožňujeme všem být sami sebou a být aktivními členy společnosti.

Mise školy

Naší misí je laskavým a respektujícím přístupem založeném na svobodě s jasnými hranicemi, navigovat děti k jejich vlastním talentům a vášním. Pomáhat jim hledat cestu ke svobodě nejen té vnitřní, ale té celospolečenské, plné odpovědnosti a úcty ke všemu živému a vědomému. Umožňujeme dětem zůstat samy sebou a růst ve spojení s přírodou. Děti jsou sebevědomé, radostné, aktivní. Respektují samy sebe a své okolí. Získávají mnoho znalostí a dovedností.

Hodnoty školy

• respekt
• sebe-vědomí
• odvaha
• spolupráce
• laskavost
• zvídavost
• přátelství
• autenticita
• přijetí
• empatie

Ve Svobodné škole Přerov umožňujeme dětem se pohybovat v bezpečném, nehodnotícím, podporujícím a respektujícím prostředí. Děti mohou být plně samy sebou a postupně získávají velkou svobodu v tom, co, kdy, s kým a jak se budou učit. Spolu se svobodou poznávají, jak důležitá je odpovědnost a respekt k druhým lidem. Našim cílem je to, aby děti dosáhly co nejvyššího stupně učební autonomie a byly schopné sebeřízeného učení.

Dětem pomáháme k tomu, aby postupovaly v jednotlivých stupních učební autonomie. To je obsah a podstata svobody učení v našem pojetí. Nepovažujeme za správné, abychom to byli my, kdo dětem říká, co se mají učit. I když v některých fázích vývoje učební autonomie je to nutné, není to náš cíl. Naším cílem a úspěchem je dítě, které se chce něčemu naučit a ví, jak to udělá.

Kým je Svobodná škola Přerov?

Nejprve je třeba si položit otázku, proč je potřeba ve vzdělání svoboda? 

Chceme, aby děti byly v učení aktivní, aby si se zájmem osvojovaly učební strategie, aby dozvídání se nových věcí a učení se těmto věcem pro děti zůstalo radostným procesem. Není pro nás podstatné, co se učí, ale to, že se učí. Podmínkovou takové dětské aktivity je, že jim dává smysl, co dělají. Proto ho společně s dětmi hledáme. Nenutíme je memorovat to, co považujeme za podstatné my a co učili ve škole nás. Otvíráme dětskou mysl, nabízíme, pomáháme se vědomě rozhodovat. To je sebeřízené učení, kterému děti učíme u nás ve Svobodné škole Přerov. 

Děti jsou odpovědné za to, že si s naší pomocí naplánují, čeho chtějí dosáhnout. Může to být naučit se Morseovu abecedu, postavit model vesmíru, opravit starou babetu nebo připravit se na přijímací zkoušky na gymnázium. Děláme plány krátkodobé i dlouhodobé. Dětem vysvětlujeme, proč je potřeba některé věci znát, jaké jsou mezi nimi souvislosti. 

V čem svobodu nedáváme? 

Chovat se k sobě navzájem respektujícím způsobem je nutný předpoklad pro toho, kdo se chce učit svobodně. Ohleduplnost, dobré vztahy, empatie je něco, na čem je sebeřízené učení postavené. A rozhodně to není lehké. Naučit se kontrolovat sám sebe je těžší než podřídit se vnější autoritě. Pro nás to má ale větší hodnotu. 

K čemu děti vedeme?

Přivádíme děti k získání učební autonomie prostřednictvím sebeřízeného učení. Více o učební autonomii a sebeřízeném učení najdete níže v textu.

Co se děti u nás ve škole naučí?

Budou děti z naší školy umět to, co umí děti z běžné školy? Budou mít “základní znalosti”? Nejprve si pravdivě odpovězme na to, co opravdu umí děti z běžné školy, co my sami si pamatujeme ze své základní školy. V každé třídě byl premiant, co si dodnes pamatuje všechny přítoky Nilu a dokáže je rozdělit na levé a pravé, vysvětlí princip fotosyntézy a určí druhy vedlejších vět. Pak tam bylo pár těch, co se ani tehdy nenaučili takřka nic a pak většina mezi tím. Není tedy pravda, že mainstreamový systém zaručuje všem určité znalosti. Za své znalosti odpovídá každý sám, a to v jakékoliv škole. 

Proč být tedy v té Svobodné škole? 

• Budete se učit to, co dává smysl.
• Budete se to učit způsoby, které jsou dětem vlastní.
• Budete věci zkoušet a učit se praxí (learning by doing).
• Znalosti budete získávat na základě potřeby je mít a proto budou dávat mnohem větší smysl.
• Budete pracovat ve skupinách s ostatními dětmi napříč školou, starší s mladšími.
• Budete dostávat výzvy, které zaujmou a postupně se naučíte sami takové výzvy tvořit.
• Budete se učit kompetenčně, tedy nejen izolované znalosti, ale i potřebné dovednosti a postoje k tomu, aby znalosti měly prakticky použitelný smysl.
• Nebude nám stačit, abyste něco uměli na dvojku nebo trojku. Nikdo nechce jezdit autem, které funguje na půl. Budete pracovat tak nejlépe, jak jen dovedete. Opravdu.
• Budete organizovat a starat se o svou školu. Škola bude bezpečné místo, které spolu vytváříte. To se děje mnoha způsoby, z nichž nejdůležitější platformou je školní shromáždění. Místo, kde každý může přednést svůj návrh, jak školu změnit. Nechutnají ti školní obědy? Spolužák dělá něco, co ti nevyhovuje? Máš nápad, co u nás chybí? Všechny tyhle nápady se tady společně v otevřené atmosféře projednají a společně je následně budeme realizovat.
• Nesoutěžíme, spolupracujeme. Nehledáme mezi sebou toho, kdo něco umí nejlépe, nejrychleji. Vzájemně se podporujeme, přejeme si úspěch, protože jsme spolu jeden tým. 
• Jsme aktivní. Řídit svoje učení je velká výzva. Ale kdo v životě něco dokázal, potvrdí, že hlavním motorem bylo jeho vlastní rozhodnutí něco vybudovat, naučit se, v něčem vyhrát. Velké věci se nedají dělat z donucení, musíme najít svou vlastní sílu, svůj vlastní pohon. V naší škole ho budeme společně hledat a nabíjet. Učit se něco ze strachu ze špatné známky je pro nás málo. 
• Rozvíjíme se všestranně, věnujeme se vědě, jazykům, umění a sportu. Zapomněli jsme na něco? Něco ti u nás chybí? Řekni, co to je, a začneme to dělat. 
• Vedeme děti k samostatnosti, postupně předáváme řízení procesu vzdělávání do jejich rukou. Co to znamená? S dětmi mluvíme o tom, čeho chtějí dosáhnout, čeho by mohly dosahnout a učíme je tvořit funkční plán realizace. 

Jaké jsou základní principy Svobodné školy Přerov?

1. Individuální přístup

V naší škole ke každému dítěti přistupujeme individuálně a vedeme ho ke schopnosti vytvářet samostatně individualizovaný studijní plán. Každé dítě má k tomuto cíli podporu mentora, jehož úkolem je provést ho celým procesem přijímání odpovědnosti za své vzdělávání. 

Ve škole aktivně pracujeme s chybou. Chybu vnímáme jako důležitý prvek učení, který pomáhá dětem hledat a nacházet cesty k správným, či žádoucím řešením problémů.

Protože je každé dítě jiné, usilujeme o to, aby všechny děti dosáhly elementární úrovně v základních oblastech a měli možnost se mimořádně rozvinout v oblastech svého zájmu či silných stránek. Zároveň si mohou u nás v bezpečném prostředí vyzkoušet studijní přístupy, které jim nejsou přirozeně nejbližší, ale mohou je posunout dál a přispět k jejich komplexnímu rozvoji.

2. Vzájemný respekt

Chovat se k sobě navzájem respektujícím způsobem je nutný předpoklad pro toho, kdo se chce učit svobodně. Ohleduplnost, dobré vztahy, empatie je něco, na čem je sebeřízené učení postavené. A rozhodně to není lehké. Naučit se kontrolovat sám sebe je těžší než podřídit se vnější autoritě. Proto má první jmenované větší hodnotu a tak našim dětem systematicky umožňujeme se učít respektovat druhé, rozumět jim a obstát ve složitých mezilidských i mezikulturních situacích.

3. Provázení

Ve škole jsou s dětmi dospělí lidé, kteří dětem pomáhají na cestě k získání studijní autonomie a v mnoha dalších oblastech lidského konání. Děti neučíme. Provázíme je a podáváme zpětnou vazbu. Proto si říkáme průvodci.

4. Hodnocení

V naší škole děti nehodnotíme. Nehodnotíme známkami a nehodnotíme ani slovně. Dětem poskytujeme slovní zpětnou vazbu. Děti se také učí poskytovat zpětnou vazbu samy sobě a ověřovat dosažení svých cílů. Proto se děti ve velké míře podílí na tvorbě svého vysvědčení.

5. Přizpůsobený prostor pro sebeřízené učení

Ve škole máme k dispozici šest vybavených učeben a jednu místnost pro školní klub (družinu), jídelnu, dále knihovnu, kuchyňku, hudební koutek a dílnu. V areálu školy můžeme také využívat školní zahradu se zastřešeným altánem a menší sál k pohybovým aktivitám. Pro hodiny tělesné výchovy využíváme místní Sokolovnu. V učebnách školy je k dispozici lokální bezdrátové připojení k internetu. Máme k dispozici výpočetní techniku.

Jak to ve Svobodné škole Přerov vypadá?

https://svobodnaskolaprerov.cz/studium/

Sebeřízené učení

Proč považujeme sebeřízené učení za nejlepší vklad pro každé dítě? Svět, ve kterém žijeme potřebuje lidi, kteří jsou především flexibilní, umí se rychle zorientovat v situaci, nebojí se experimentovat, nebojí se udělat chybu a hledají další možnosti. 

Klasická škola, jak ji známe, je založena na tom, že autorita, mnohdy vlastně ani nevíme, o koho se jedná, stanoví dětem látku, kterou se mají naučit. S vlastním učením jim pomůže někdy lépe, někdy hůře, a následně hodnotí, jak dané učivo dítě ovládlo. Zaměření je tedy na znalosti a poslušnost. 

Osvojení znalostí je pro nás málo. Zejména proto, že v dnešní době je informací tolik, že už si je všechny spolehlivě osvojit nelze. Postupujeme tedy podle Bloomovy taxonomie (odkaz na portál RVP – https://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/B/Bloomova_taxonomie) a stejně jako si věci zapamatovat, rozvíjíme i další okruhy:

Ke stažení pdf Bloomovy taxonomie z portálu RVP

https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/10347/priloha_c_1___bloomova_taxonomie_kognitivnich_cilu.pdf

Učební autonomie

Tento pojem se objevuje v Rámcovém vzdělávacím programu v klíčových kompetencích již mnoho let. Konkrétně v kompetenci k učení. Přesto je to něco, čím se skutečně zabývá málokterá škola. Naše společnost je stále nedůvěřivá k tomu, že by se někdo mohl učit sám od sebe a rád. My ale víme, že je to možné. Stačí v dětech jejich zvídavost neudusit, dát jí prostor a podporu. 

Kam směřuje dítě, u kterého se daří rozvoj učební autonomie? Takové dítě se chce něčemu naučit. Má cíle krátkodobé, jako třeba naučit se udělat kotoul, napsat vlastní komiks, a také cíle dlouhodobé. Ví, že jednou bude chtít udělat zkoušky na střední školu nebo že bude chtít jet do zahraničí a potřebuje umět cizí jazyk. Věří, že tyto cíle může naplnit a plánuje, jak to udělá. 

Co dělá dítě, které rozvíjí svou učební autonomii? Je zvídavé, do světa se dívá s otázkami, věci ho zajímají. Není pravda, že každé dítě se chce učit právě chemii, ale také není pravda, že každé dítě chemii bude potřebovat. Upřímně – co přesně si pamatujete z chemie právě vy? Vzpomněli jste si na něco víc než na říkanku ný, natý, itý, ičitý? Každé zdravě se vyvíjející dítě má zájem být aktivní a v něčem se rozvíjet. A tento zájem se snažíme podchytit, podpořit a upevnit.

Jaké stupně má učební autonomie, co je potřeba si osvojit, abych byl schopen celoživotního učení se? 

1. stupeň – Na něm stojí dítě, které umí vypracovat úkoly, které mu někdo zadal. Potřebuje vybrat cíl, zadat způsob, jak ho uskutečnit. Vyhodnotit, jak byl cíl naplněný. 

2. stupeň – Tady dítě realizuje opět vnější autoritou zadané cíle, umí však už volit vlastní způsoby, jak jich dosáhnout. Zpravidla takto postupují lidé pod vnějším tlakem, protože nesměřují k cíli, který si zvolili. Nepracují tedy na “vlastní pohon” ale spíše z obavy před neúspěchem či trestem. 

3. stupeň – Umí si najít téma, co jí/ho zajímá a/nebo se nadchne pro téma, která přinesl někdo jiný (průvodce, rodič, kamarád), s dopomocí si naplánuje osnovu postupu, používá už osvědčené postupy k řešení problémů. Pracuje už na základě vlastní motivace. 

4. stupeň – Při plánování postupu používá nejen osvědčené postupy, ale hledá i nové možnosti. Svůj pokrok pravidelně reflektuje. Vyhledává poradce, se kterým konzultuje svůj pokrok. 

5. stupeň – Umí si najít téma, o které má hluboký zájem. Témata má jak intelektuální, tak kreativní, fyzická. Téma volí nejen náhodně, ale zařazuje ho do kontextu už získaných vědomostí, naučené se propojuje. Má širokou zásobárnu postupů, jak se něco naučit. Umí průběžně vyhodnocovat svůj postup a na základě vyhodnocení měnit strategie případně i revidovat cíl.  

V naší škole pomáháme dětem k tomu, aby postupovaly v jednotlivých stupních učební autonomie. To je obsah a podstata svobody učení v našem pojetí. Nepovažujeme za správné, abychom to byli my, kdo dětem říká, co se mají učit. I když v některých fázích vývoje učební autonomie je to nutné, není to náš cíl. Naším cílem a úspěchem je dítě, které se chce něčemu naučit a ví, jak to udělá.